31. července 2010 v 20:07 | Startlis
|
Rozhodla jsem se, že zkusím taky psaní povídek. Doufám, že se vám to bude líbit.
S tebou chci být ♥
1.kapitola Československá superstar
Jednou jsem zapla televizi a dozvěděla jsem se, že bude další superstar, tentokrát československá. Vždy jsem takovéhle soutěže měla moc ráda a těšila jsem se. Začli kástingy. Nikdo mě zvlášť neohromil. Až přišli na řadu Košice. Najednou před porotu vstoupil jeden mladý, krásný, blonďatý Košičan. Posadil se, pozdravil a začal hrát na Hotárku. Jeho hlas byl upřímný, pěkný a zněl od srdce. Porota ho pustila dál a mě jméno Miro Šmajda znělo pořád v hlavě. Táda mi povídá "to bude zase to samé, tenhle na vítězství nemá a i kdyby v showbysnisu se neudrží " "Tati, to nikdy nevíš, tenhle je milý, pěkný a na nic jsi nehraje" řekla jsem. Soutěž pokračovala dál a dál až se probojoval do finále. Ve finálových kolech zpíval různé písničky. Byl to rocker,slyšela jsem třeba *we will rock you*, kterou namíchal s *we are the champions*. Podal to tak krásně, že mi začali téct slzy. Jednou zazpíval *srdce jako kníže rohan*. Strašně mě to dojalo, ze sezení, hraní na Hotárku a zpívání dokázal vyplodit skvělou show. Najednou bylo velké finálea Miro v něm. Vsadil se, že pokud vyhraje, obarví se na černo. Zazpíval píseň *watch over you* která mi hodně přirostla k srdci. Najednou slyšim "Vítězem první československé superstar se stává…..Martin Chodůr"Nevadilo mi to. Miro byl pro mě superstar a Věřila jsem, že je andílek a nevhrál proto, že se vsadil.
S tebou chci být♥
2.kapitola,Máma odjela,ale….nevrátila se
"Mami dobře dojeď a měj se fajn" řekla jsem. Máma jela na týdenní školení. Zůstala jsem s taťkou. Pořád mi v hlavě znělo jméno Miro Šmajda. Taťka jsi koupil noviny a povídá "V úterý tu bude ten tvůj Šmajda". Neváhala jsem a v úterý tam byla jak na koni. Stála jsem hned u podia a najednou přišel na řadu. Měl krásné vystoupení. Dívala jsem se mu přímo do očí a všimla si, jak jsem se střetli pohledem.Jeho krásné, čistě hnědé oči zářili jak hvězda na nebi. Byla jsem moc ráda, že jsem tu mohla být.
……..Pátek……
Byl pátek, den kdy měla přijet mamka. Najednou měl táta telefon a já slyšim jak říká "ano, co se stalo?" z telefonu se ozývá "vaše paní měla autonehodu a je nám líto" "Kde je?" "přijeďte do Dubí". Bojím se zeptat, ale nic jiného mi nezbývá "máma….máma….tu už není?" "Je mi líto dcerunko, už jsme sami dva" řekl táta. V tu chvíli jsem zpustila slzy a věděla jsem, že od teď to bude všechno jiné. I v tomto neštěstí jsem myslela na Mira. Nevěděla jsem co bude….Pořád jsem poslouchala *watch over you* a byla totálně na dně.
mooooooooc pekny...uz se tesim na pokracko..♥♥segra...:)